Od rána jsem se snažila pracovat a šlo mi to výborně. Byd uklizen, prádlo vypráno, oběd uvařen. A abych splnila malé předsevzetí 190 sedůlehů. Svátek matek jsme trochu oslavili u Hanči a Fida´. Koupily jsme krásné květiny a s Kačkou přidaly i pusu. Porazily dědu a babičku v prší a vyrazily na akci S rodinou do Vesce.

Měla hrát kapela Těla, ale přijely jsme pozdě. Kačka se nafoukla a tak si to asi moc neužila. Jo Těla jsou pro ni více srdeční záležitost, než pro mne. Ne, že by znala nějakou písničku, ale hraje v nich její pan třídní učitel a tom může oči nechat. Hold musíme na Těla do Areny, ať to stojí, co stojí. A tak když jsem byla v půjčovně bruslí, kde bylo školení pro brigádníky, trochu zlobila. Ale školení proběhlo zdárně a snad z toho bude hezká brigáda. Půjčovat brusle a učit na nich jezdit, může být podobná zábava, jako v zimě učení lyžování. A hlavně pro mne fajn odpoledne s fajn lidmi.

Večer jsme dopsaly domácí úkoly a hurá na kutě.

Škoda, že nás vyhnal déšť. Bylo to krásné svezení. Po tom co jsem Kačku přinutila navléknout všechny chrániče a helmu, vyrazily jsme. Cyklostezka mezi loukami a chalupami je vážně malebná. Pozdravily jsme ovce i koně a rozjely to pořádně. Tak pořádně, že Kačka upadla a brečela, ale chrániče chránily a tak žádné zranění. Potkaly jsme rodinku s dvěma holčičkami, sotva se na kolečkách držely, ale chrániče žádné. Jsou ti lidé ale hazardéři.

A jelo se dál. Cesta je mírně zvlněna, tak jsme trochu potrénovaly brždění i jízdu do kopce a po malých nerovnostech. Prostě žádná nuda. Když nás to začalo bavit, začaly padat první kapky. Dešťová předpověď se hold vydařila. A tak jsme dojížděly už za deště. Ale i tak to bylo super a příště to pojedeme dvakrát.

Den začal přesně tak jak měl. Tedy tím, co mám ráda. Lekce bosu s bezva cvičenkami, spousta energie a dobré nálady. Tomu se nedá nepodlehnout a odcházela jsem s úsměvem. Tak aby to vydrželo.

A vydrželo. S Kačkou jsme byly nakoupit, koupila mi květiny k svátku matek a doma sama naaranžovala. Umí být prostě zlatíčko. Uvařily jsme společně oběd a právě probíhá polední klid. No a odpoledne hurá na brusle. Když změna, tak změna, žádná cyklostezka u baráku. Vyrážíme kousek dál. Mníšek - Oldřichov v Hájích.

Život nám někdy drsně nakládá. A přidává a přidává a přidává, až se mi podlamují kolena. Nebo jsem si to naložila sama? Možná je to tak, že se stále špatně rozhoduju. Pro práci, co nevyjde, pro chlapy, s kterými to nemůže vyjít. Je to jak ohraná deska. Stále se to vrací. Na chvíli už to vypadá, že jsem se v životě našla, že už se mi bude dařit a pak bum, bum, bum, jedna dělovka za druhou.

Dnes je mi jak po prohraném boxerském zápasu. Říkám si, že už nevstanu. Ale mám jednu dobrou kamarádku. Sama to nemá jednoduché, přesto má stále energii a ještě energii motivovat druhé. Neuvěřitelné! Snad jí to jednou dokážu vrátit. Zcela zbaběle jí popisuju své šílené myšlenky a ona mi ještě nenapsala "Už to nemůžu poslouchat!". Naopak, dnes mi napsala, že se musím zas zaměřit na to co mne baví. Začít na sobě makat a mít ze sebe dobrý pocit.

Šikovná holka, ona a snad i já. Tak to tedy zkusím. Hezky se na to teď vyspím. A ráno začnu lekcí bosu. A každý den budu dělat alespoň jednu věc, co mne baví. A jestli to bude znamenat, že zas budu vypadat a cítit se líp, tak super. A třeba se díky tomu zas začne dařit v práci a třeba jednou i v lásce. Jsem na to sama a bude to těžký začátek. Snad to ale bude mít šťastný konec. :)

Dobrou noc

Dnes byl spuštěn tento blog. Snad přinese a pomůže s tím s čím má. Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.